Formát vědecké práce znamenal ve vědě revoluci. Před ním se vědecká komunikace odehrávala mezi několika málo vědci pomocí dopisů a vzácných knih. V průběhu 17. století pak dochází k revoluci, která má zlepšit vědeckou komunikaci. První vědecké časopisy umožnily šíření výsledků, dat a nových technik ve větším měřítku. Vědecké noviny využily vědecký a technologický pokrok. To bylo před 350 lety. Nedávno vyšel článek z časopisu The Atlantic, Vědecký článek je zastaralý, navrhuje potřebujeme novou revoluci v komunikaci o vědě.

Jedná se o velmi důležité téma, o kterém by měli vědci diskutovat. Daří se nám prezentovat naše výsledky v současném publikačním formátu? Je formát vědeckých článků dostatečný pro prezentaci nových dat v 21. století?

Od zveřejnění prvních vědeckých prací došlo jen k několika změnám. Ano, publikujeme online. Nicméně, Používáme "virtuální papírové listy", a volal pdf. James Somers, autor článku v atlantiku, pro ilustraci zpochybnění uvádí příklad, který uvedl Bret Victor, výzkumník, který pracoval ve společnosti Apple:  "Po Gutenbergovi se tiskařský lis používal hlavně k napodobování kaligrafie v biblích. Moderní knihu se podařilo vynalézt až po téměř 100 letech technických a koncepčních vylepšení. Celé toto období měli k dispozici novou technologii tisku, ale používali ji jen k napodobování starých médií." Nyní, zdaleka nejoblíbenějším nástrojem, který máme k dispozici pro sdělování našich výsledků, je PDF - doslova simulace listu papíru.

22195957_1947280412177848_2475541483841163827_n

První vědecké články měly obvykle přímočařejší, kratší a méně formální formát než současné články. Zdá se, že čím je věda pokročilejší, tím obtížnější je komunikovat pomocí vědeckých článků. Ke generování dat používáme pokročilý software a potřebujeme je prezentovat na papíře. Software je dynamické médium, papír nikoli.

V loňském roce zveřejnil časopis Nature online článek Nejen vy: vědecké články jsou stále hůře čitelné diskutovat o nárůstu žargonu v současném formátu vědeckých článků.

 

Podle Somerse, dnešní dokumenty jsou delší než kdykoli předtím a plné žargonu a symbolů. Jsou závislé na řetězcích počítačových programů, které generují data, čistí data, vykreslují data a provádějí na nich statistické modely. Tyto programy bývají jednak tak lajdácky napsané, jednak tak zásadní pro výsledky, že to přispívá ke krizi replikace, nebo jinak řečeno, k tomu, že článek neplní svůj nejzákladnější úkol: podat dostatečně jasnou zprávu o tom, co jste vlastně objevili, aby to mohl někdo jiný objevit sám.

Ve snaze změnit tuto situaci proto mnoho vědců vyvíjí vlastní software. Nebo přecházejí z akademické sféry do soukromých společností a start-upů. Na vysvětlenou Somers uvádí příklad systému Galileo: "Galileo si nemohl jít nikam koupit dalekohled, musel si postavit vlastní."

S tím souhlasíme. Mind the Graph vznikl z potřeby prezentovat naše výsledky srozumitelnějším způsobem. Jsme vědci, kteří věří v převratnou sílu dobré komunikace ve vědě.

Chcete si přečíst více o komunikaci ve vědě a formátu vědecké práce? Podívejte se na naše příspěvky:

Chceme zmenšit propast mezi vědci a širokou veřejností a zlepšit způsob, jakým komunikujeme o vědě. Chcete se k nám připojit?

untitled-creation63724 (1)

Související články
logo-odběr

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Exkluzivní vysoce kvalitní obsah o efektivním vizuálním
komunikace ve vědě.

- Exkluzivní průvodce
- Tipy pro návrh
- Vědecké novinky a trendy
- Výukové programy a šablony