Higgsův boson, známý také jako "božská částice", je základní složkou vesmíru, která fascinuje fyziky již několik desetiletí. Jako částice, která dává hmotnost ostatním elementárním částicím, hraje klíčovou roli v našem chápání základních přírodních sil. V 60. letech 20. století byla tato nepolapitelná částice poprvé navržena ve standardním modelu částicové fyziky jako součást základních částic a sil vesmíru. Jak budeme pokračovat v tomto blogu, budeme se částicí higgsův boson zabývat trochu podrobněji!

Co je Higgsův boson?

Vědci si již léta lámou hlavu nad existencí Higgsova bosonu, protože jeho existence je klíčová pro vysvětlení, proč některé částice mají hmotnost, zatímco jiné ne. Bez Higgsova bosonu, který dává hmotnost částicím, jako jsou elektrony a kvarky, by vesmír, jak ho známe, neexistoval.

Vědci z CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum) v roce 2012 potvrdil, že Higgsův boson existuje, a to po téměř pěti desetiletích výzkumu a investicích v řádu miliard dolarů. Vědcům se podařilo pozorovat Higgsův boson v akci pomocí přístroje Velký hadronový urychlovač (LHC), největšího a nejvýkonnějšího urychlovače částic na světě. Kromě potvrzení platnosti standardního modelu tento objev otevřel nové možnosti zkoumání záhad vesmíru. Tento objev také pomohl překlenout propast mezi částicovou fyzikou a kosmologií a umožnil lépe pochopit vesmír. Kromě toho umožnil vědcům zkoumat vývoj nových urychlovačů částic a technologií.

Zdroj: O Globo

Obrázek zveřejněný CERNem ukazuje srážku protonů v experimentu hledání Higgsova bosonu Foto: FOTO: AFP

Abychom pochopili, jak částice získávají hmotnost, musíme porozumět Higgsovu poli. Higgsovo pole lze přirovnat k husté, neviditelné melase, která se rozprostírá po celém vesmíru. Interakcí s tímto polem se částice zpomalují a při pohybu v něm získávají hmotnost. Higgsovo pole interaguje s částicemi různě, což vede k jejich různým hmotnostem. Pro potvrzení existence Higgsova pole bylo klíčové objevit Higgsův boson, který je spojen s poruchami či excitacemi v tomto poli.

Objev Higgsova bosonu

K objevu Higgsova bosonu vedl fascinující příběh trvající téměř půl století. Na počátku 60. let 20. století se fyzikové potýkali s významným problémem: jak vysvětlit původ hmotnosti elementárních částic v rámci standardního modelu částicové fyziky. Standardní model sice úspěšně popisoval tři ze čtyř základních sil ve vesmíru - elektromagnetismus, slabou jadernou sílu a silnou jadernou sílu - ale chyběl mu mechanismus, který by vysvětlil, proč mají částice hmotnost.

Průlom

Díky tomu, že několik fyziků nezávisle na sobě navrhlo řešení tohoto problému, došlo v roce 1964 k průlomu. Tito badatelé představili pole, které prostupuje celým prostorem, dnes známé jako Higgsovo pole, které zavedli Peter Higgs, François Englert a Robert Brout. Podle nich částice získávají hmotnost díky interakci s tímto polem. V důsledku přítomnosti Higgsova pole by existovala nová částice, Higgsův boson.

Existenci Higgsova bosonu se nedařilo prokázat celá desetiletí. K výrobě této nepolapitelné částice bylo zapotřebí obrovské množství energie, což znemožňovalo její detekci. Velký hadronový urychlovač (LHC) v CERNu byl prvním zařízením, které vědcům na počátku 21. století umožnilo Higgsův boson přímo hledat.

Klíčoví zapojení vědci

Na objevu Higgsova bosonu se podílelo několik klíčových osobností. Higgsova částice je pojmenována po britském fyzikovi Peter Higgs. Higgsova práce sice navazovala na předchozí výzkum, ale jako první výslovně předpověděl existenci nové částice.

Přibližně ve stejné době jako Higgs, belgický fyzik François Englert a jeho kolega Robert Brout nezávisle na sobě vytvořil podobnou teorii. Zatímco Brout zemřel v roce 2011, těsně před objevem Higgsova bosonu, Englert a Higgs byli v roce 2013 společně oceněni Nobelovou cenou za fyziku.

Teoretický rámec, který předpověděl Higgsův boson, byl také významně ovlivněn Gerald Guralnik, Carl Hagena Tom Kibble. Jejich společnému úsilí vděčí moderní fyzika za své největší objevy.

Úloha Velkého hadronového urychlovače (Lhc)

Higgsův boson byl objeven ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu nedaleko Ženevy ve Švýcarsku. LHC urychluje protony při vysokoenergetických srážkách téměř na rychlost světla, což z něj činí největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě. V důsledku těchto srážek mohou vědci zkoumat povahu hmoty v podmínkách podobných těm, které existovaly těsně po velkém třesku.

Zdroj: BBC UK

Detektor Atlas Velkého hadronového urychlovače, který se staví v Ženevě.

V roce 2008 byl po letech plánování a výstavby zahájen provoz LHC. Dva klíčové experimenty, ATLAS a CMS, prováděli vědci z celého světa s cílem hledat Higgsův boson a další částice. Ke sledování částic vznikajících při vysokoenergetických srážkách v těchto experimentech byly použity velké detektory.

Experimenty ATLAS a CMS pozorovaly 4. července 2012 novou částici, která odpovídá předpovězeným vlastnostem Higgsova bosonu. Hmotnost částice činila přibližně 125 gigaelektronvoltů (GeV), což odpovídá očekávanému rozsahu hmotností Higgsova bosonu. V důsledku tohoto objevu byla potvrzena důležitá součást standardního modelu a prohloubilo se naše chápání struktury vesmíru.

Úspěch urychlovače LHC při objevu Higgsova bosonu je důkazem spolupráce v moderní vědě, na níž se podílejí tisíce vědců, inženýrů a techniků z celého světa. Předznamenal novou éru částicové fyziky a otevřel dveře k dalšímu zkoumání subatomárního světa a základních sil, které jej ovládají.

Důsledky objevu Higgsova bosonu

Potvrzení standardního modelu fyziky

Ve fyzice byl objev Higgsova bosonu monumentální událostí především proto, že potvrdil standardní model, teorii, která má zásadní význam pro pochopení základních částic a sil, na nichž je vesmír založen. Podle standardního modelu je Higgsův boson zodpovědný za Higgsovo pole, základní mechanismus vysvětlující, proč některé částice mají hmotnost, zatímco jiné ne.

V tomto teoretickém rámci byl Higgsův boson posledním chybějícím prvkem před jeho objevem. Experimentální důkaz této teorie přinesla detekce Higgsova bosonu na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERN v roce 2012. Při testování teoretických předpovědí pomocí nejmodernější technologie to nebyl jen triumf standardního modelu, ale také širší vědecké metody.

Dopad na naše chápání základní struktury vesmíru

Existence Higgsova bosonu zásadně ovlivňuje naše chápání základní struktury vesmíru. Higgsovo pole prostupuje celým prostorem a interaguje s elementárními částicemi, jako jsou kvarky a leptony, a dodává jim hmotnost. Bez tohoto pole bychom nemohli mít hmotu, jak ji známe.

Díky tomuto objevu jsme také lépe pochopili raný vesmír, zejména následky velkého třesku. Předpokládá se, že Higgsovo pole se "zapnulo" v počátcích vesmíru a vedlo ke vzniku částic nesoucích hmotu, které vedly k vývoji galaxií, hvězd, planet a nakonec i života. Porozumění Higgsovu bosonu tak poskytuje zásadní poznatky o struktuře vesmíru.

Potenciální důsledky pro budoucí výzkum a technologie

Kromě toho, že Higgsův boson potvrdil to, co fyzikové již tušili, otevřel také nové směry výzkumu. Fyzika mimo standardní model má významné důsledky. Ačkoli je standardní model mimořádně úspěšný, nepočítá s gravitací, temnou hmotou ani temnou energií, které tvoří většinu vesmíru. Tyto záhady může rozluštit Higgsův boson.

Temná hmota může podle některých teorií interagovat s Higgsovým polem, což může napovědět o její podstatě. Podrobnější studium Higgsova bosonu by navíc mohlo odhalit nové částice nebo síly, což by vedlo ke komplexnějšímu pochopení vesmíru.

Díky tomuto objevu již došlo k technologickému pokroku v oblasti zpracování dat, materiálové vědy a kvantové výpočetní techniky. Technologie vyvinuté pro urychlovač LHC lze použít i v jiných oblastech vědy a techniky než jen v částicové fyzice.

Výzvy a kontroverze

Problémy při zjišťování 

Objev Higgsova bosonu je pro moderní fyziku výzvou a ambiciózním počinem. Velký problém představovala neuvěřitelná nepolapitelnost Higgsova bosonu, který má krátkou životnost a je velmi vzácný. K jeho detekci bylo zapotřebí obnovit podmínky raného vesmíru s obrovskými energetickými hladinami. Urychlovač LHC v CERNu, největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě, toho dosáhl tím, že rozbíjel protony téměř rychlostí světla.

Náročné bylo také analyzovat tak velké množství dat. V urychlovači LHC se protony srážejí bilionykrát za sekundu, přičemž většina z nich je spíše šumem pozadí než důkazem existence Higgsova bosonu. K identifikaci specifických znaků Higgsova bosonu v tomto obrovském množství dat bylo zapotřebí sofistikovaného detektoru, obrovského výpočetního výkonu a pokročilých algoritmů.

Kontroverze a diskuse ve vědecké komunitě

Objev Higgsova bosonu se ve vědecké komunitě neobešel bez kontroverzí a diskusí. Před jeho objevem existovaly různé názory na to, zda tato částice vůbec existuje. Řada fyziků zpochybňovala závislost standardního modelu na Higgsově bosonu a navrhovala alternativní teorie vysvětlující hmotnost částice.

Určitá skepse přetrvávala i po objevu Higgsova bosonu v roce 2012. Někteří kritici naznačovali, že pozorovaný objekt nemusí být Higgsův boson, jak předpovídá standardní model, ale jiná částice nebo její variace. Pokračující debata ilustruje složitost částicové fyziky a opatrnost vědeckého konsenzu, kdy nové objevy často vyvolávají více otázek než odpovědí.

Náklady a rozsah experimentů 

Jeden z nejvýznamnějších vědeckých projektů v historii, Velký hadronový urychlovač, umožnil objev Higgsova bosonu. Navzdory tomu se objevily jak obdivné, tak kritické názory na rozsah a náklady LHC. Stavba LHC trvala téměř deset let a podílelo se na ní více než 10 000 vědců a inženýrů z více než 100 zemí. Odhady finančních nákladů na LHC se pohybují od $4,75 miliardy do $9 miliard.

Vzhledem k naléhavosti globálních problémů mnoho kritiků zpochybňuje nutnost tak velkých investic do základního výzkumu. Jiní tvrdí, že by bylo lepší vynaložit tyto peníze na naléhavější problémy, jako je zdravotní péče nebo změna klimatu. Zastánci LHC a podobných projektů naopak tvrdí, že základní výzkum je hnacím motorem technologických inovací a znalostí, což často vede k nepředvídatelným praktickým aplikacím, které jsou pro společnost dlouhodobě přínosné.

Objev Higgsova bosonu je sice monumentálním úspěchem, ale zároveň připomíná, že snaha o poznání, stejně jako praktické úvahy o přidělování zdrojů, vyžadují křehkou rovnováhu. Významné vědecké objevy jsou často doprovázeny debatami a problémy souvisejícími s Higgsovým bosonem.

Současný a budoucí výzkum

Probíhající výzkum související s Higgsovým bosonem

Vědci se od objevu Higgsova bosonu v roce 2012 zaměřují na poznání jeho vlastností. Fyziky zajímá zejména hmotnost Higgsova bosonu, jeho spin a síla interakce s jinými částicemi. Tato měření mají velký význam, protože jakákoli odchylka od předpovězených hodnot by mohla naznačovat existenci nové fyziky.

Kromě toho vědci zkoumají, jak se Higgsův boson rozpadá na fotony, bosony W a Z a ještě exotičtější částice, jako jsou kandidáti na temnou hmotu. Tyto rozpadové kanály bude možné využít k odhalení souvislostí mezi Higgsovým polem a dalšími základními silami ve vesmíru. Mohou také poskytnout vhled do role Higgsova bosonu ve vesmíru.

Co vědci doufají, že objeví příště

Objevem Higgsova bosonu bylo dosaženo významného milníku, ale vyvstalo také mnoho otázek. Klíčovou otázkou je, zda Higgsův boson existuje jako samostatná částice, nebo jako člen větší rodiny částic podobných Higgsovu bosonu. Existují teorie, které naznačují, že mohou existovat další Higgsovy bosony, které by mohly vysvětlit temnou hmotu a nerovnováhu mezi hmotou a antihmotou ve vesmíru.

Fyzikové také touží objevit fyziku mimo standardní model. Přestože standardní model velmi úspěšně popisuje základní částice a síly, nevysvětluje jevy, jako je gravitace nebo temná energie. Úplnější teorie vesmíru by mohla vzniknout díky přesnějšímu studiu Higgsova bosonu.

Nové experimenty a modernizace Velkého hadronového urychlovače 

Urychlovač LHC v CERNu byl významně modernizován, aby bylo možné dále zkoumat Higgsův boson a jeho důsledky. Za účelem lepšího řízení svazků částic a přípravy na budoucí provoz s vysokou svítivostí bylo instalováno 16 nových kolimátorů. Očekává se, že tato modernizace umožní přesnější měření Higgsova bosonu a jeho vlastností, což poskytne cenné poznatky o vesmíru.

Díky energii srážky 13,6 bilionu elektronvoltů (TeV) může nyní LHC produkovat těžší a potenciálně neznámé částice. V rámci příprav na projekt HL-LHC byly instalovány kryogenní sestavy a další zařízení pro měření tepelné zátěže. Součástí urychlovače HL-LHC bude kompaktní supravodivá krabová dutina a magnet z niobu a cínu (Nb3Sn).

Modernizací urychlovače LHC se zvýší schopnost sběru dat, jeho spolehlivost a umožní se objevy v oblasti částicové fyziky. Ve světě fyziky vysokých energií se máme v blízké budoucnosti na co těšit! 

Kromě urychlovače LHC se další experimenty, jako je kompaktní lineární urychlovač (CLIC) a mezinárodní lineární urychlovač (ILC), zaměřují na vytvoření jiného srážkového prostředí (srážky elektronů s pozitrony namísto srážek protonů s protony). Pomocí těchto experimentů by bylo možné dosáhnout čistšího měření vlastností částice Higgsova bosonu, což by otevřelo nové možnosti výzkumu.

Objevem Higgsova bosonu příběh neskončil. V budoucnu budeme moci s pokračujícím výzkumem hlouběji porozumět této nepolapitelné částici a její roli ve vesmíru. Vědci zkoumají Higgsův boson, aby odhalili nové fyzikální jevy, které by mohly změnit naše chápání základních sil řídících vesmír. Budoucnost výzkumu Higgsova bosonu vypadá jasně a slibně díky pokročilým experimentům, jako je HL-LHC, a potenciálním novým urychlovačům na obzoru.

Vaše výtvory jsou hotové během několika minut! 

Zaujměte své publikum vizuálně atraktivními vizuály vytvořenými na základě vašeho výzkumu, které vám ušetří čas a upoutají jeho pozornost. Ať už se jedná o složité soubory dat nebo komplexní koncepty, Mind the Graph vám umožní vytvářet poutavé infografiky. Naše intuitivní platforma vám umožní rychle vytvářet úžasné vizuály, které efektivně zprostředkují vaše myšlenky. V případě potřeby je vám k dispozici náš tým odborníků, který vám poskytne podporu a poradenství. Začněte tvořit ještě dnes a udělejte trvalý dojem. Navštivte naši webové stránky další informace.

ilustrace-banner
logo-odběr

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Exkluzivní vysoce kvalitní obsah o efektivním vizuálním
komunikace ve vědě.

- Exkluzivní průvodce
- Tipy pro návrh
- Vědecké novinky a trendy
- Výukové programy a šablony