Umění interpretace: Cesta tematickou analýzou

Tematická analýza je široce používaná metoda kvalitativního výzkumu, která zahrnuje identifikaci vzorců nebo témat v kvalitativních datech. Jedná se o flexibilní a všestrannou metodu, kterou lze aplikovat na širokou škálu výzkumných otázek a typů dat. Běžně se používá v oborech, jako je psychologie, sociologie, vzdělávání a zdravotnictví, k analýze dat získaných metodami, jako jsou rozhovory, ohniskové skupiny a otevřené průzkumy. V tomto článku poskytneme přehled tematické analýzy, včetně její definice, hlavních kroků a různých přístupů. Probereme také výhody a nevýhody této metody a poskytneme praktické tipy pro provádění tematické analýzy ve výzkumu.

Co je tematická analýza?

Tematická analýza zahrnuje systematickou identifikaci, analýzu a vykazování vzorců (nebo témat) v datech, které zachycují jejich základní význam. Proces této metody obvykle zahrnuje několik fází, včetně seznámení se s daty, generování počátečních kódů, hledání témat, přezkoumání a upřesnění témat a definování a pojmenování témat. Během analýzy se výzkumník snaží identifikovat v datech smysluplné vzorce, které pomáhají odpovědět na výzkumnou otázku nebo zkoumat jev, který ho zajímá.

Tematická analýza je flexibilní a vysoce interpretativní metoda, která výzkumníkům umožňuje zachytit komplexnost a bohatost kvalitativních dat. Lze ji využít k získání nových poznatků, identifikaci vzorců a trendů a k podrobnému a diferencovanému pochopení sociálních jevů.

Kdy mám použít tematickou analýzu?

Tematickou analýzu lze použít, pokud chcete kvalitativním datům porozumět do hloubky a identifikovat v nich vzorce a témata. Zde je několik situací, kdy můžete zvážit použití tematické analýzy:

Průzkumný výzkum

Identifikací témat v datech mohou výzkumníci získat nové poznatky a hypotézy pro další zkoumání. Tematická analýza je obzvláště užitečná v explorativním výzkumu, protože umožňuje obecné pochopení jevu nebo zkoumání tématu, které dosud nebylo rozsáhle studováno.

Výzkum bohatý na data

Při práci s velkým množstvím kvalitativních dat, například z ohniskových skupin, rozhovorů nebo průzkumů, je zásadní systematická analýza a organizace dat. Tematickou analýzu lze použít k identifikaci klíčových témat a vzorců, které se objevují napříč souborem dat, což z ní činí obzvláště užitečnou metodu.

Interpretační výzkum

Tematická analýza je vysoce interpretativní metoda, která výzkumníkům umožňuje zachytit složitost a nuance kvalitativních dat. Je vhodná pro interpretativní výzkum, jehož cílem je zkoumat subjektivní zkušenosti, významy a perspektivy.

Mezikulturní výzkum

Identifikací témat, která jsou společná pro různé kultury, mohou výzkumníci pomocí tematické analýzy získat poznatky o kulturních vzorcích a rozdílech mezi různými skupinami nebo kontexty.

Jaké jsou výhody a nevýhody tematické analýzy?

Tematická analýza má několik výhod a nevýhod, které by měli výzkumníci zvážit při rozhodování, zda tuto metodu použít. Přestože má své výhody, jako je flexibilita a hloubka, má také některé nevýhody, jako je subjektivita a časová náročnost. Proto je nezbytné pečlivě zvážit výhody a nevýhody tematické analýzy a zvážit, zda je tato metoda vhodná pro danou výzkumnou otázku a typ dat. Zde jsou uvedeny některé hlavní výhody a nevýhody tematické analýzy:

Výhody

Flexibilita

Flexibilní a přizpůsobivou metodu tematické analýzy je možné použít na různé typy kvalitativních dat, jako jsou rozhovory, ohniskové skupiny, průzkumy a další formy kvalitativních dat.

Hloubka

Pomocí tematické analýzy jsou výzkumníci schopni hlouběji porozumět analyzovaným datům a odhalit vzorce a témata, která by při použití jiných metod nemusela být snadno zřejmá.

Rigor

Přísnost a systematický přístup tematické analýzy zahrnuje více fází analýzy, což může zvýšit spolehlivost a platnost zjištění, a činí z ní tak cennou metodu v kvalitativním výzkumu.

Interpretace

Interpretativní povaha tematické analýzy umožňuje výzkumníkům zachytit komplexní a nuancované aspekty kvalitativních dat, což vede k bohatému a detailnímu vhledu do různých sociálních jevů a činí z ní cenný nástroj kvalitativního výzkumu.

Nevýhody

Časově náročné

Významnou nevýhodou tematické analýzy je její časová náročnost při práci s velkým množstvím dat, která vyžaduje, aby si výzkumníci na provedení komplexní analýzy vyhradili dostatek času a zdrojů.

Subjektivita

Subjektivita tematické analýzy může být potenciálním omezením, protože je do značné míry závislá na interpretacích výzkumníka a může být ovlivněna jeho předsudky, předsudky a perspektivami. To může ovlivnit spolehlivost a platnost zjištění a výzkumníci si musí potenciální předsudky při analýze uvědomit a řešit je.

Nedostatek transparentnosti

Nedostatečná transparentnost tematické analýzy může být potenciální nevýhodou, protože výzkumníci nemusí vždy poskytnout jasné a podrobné vysvětlení toho, jak byla témata identifikována. To může omezit schopnost ostatních replikovat studii nebo posoudit důvěryhodnost zjištění.

Přílišné zjednodušení

Redukcionistická povaha tematické analýzy může být potenciální nevýhodou, protože může data příliš zjednodušit a vést ke ztrátě důležitých nuancí a složitostí, které mohou být v datech přítomny.

Postup krok za krokem, jak provést tematickou analýzu

Tematická analýza zahrnuje seznámení se s daty, generování počátečních kódů, hledání témat, přezkoumání a upřesnění témat, definování a pojmenování témat a nakonec analýzu a hlášení zjištění. Zde je uveden postup provádění tematické analýzy krok za krokem:

Krok 1: Seznámení s daty

Začněte tím, že si důkladně přečtete a prostudujete údaje, abyste získali obecnou představu o obsahu. To zahrnuje vícenásobné poslouchání nebo čtení dat s cílem identifikovat důležité pojmy, myšlenky nebo opakující se vzorce. V průběhu této fáze je nezbytné dělat si podrobné poznámky, které pomohou při identifikaci témat.

Krok 2: Generování počátečních kódů

Kódování dat začněte označením textu příslušnými slovy nebo frázemi, které vystihují podstatu obsahu. Kódy by měly být krátké, popisné a úzce související s obsahem dat. V této fázi je nezbytné kódovat všechny aspekty dat, které se vztahují k výzkumné otázce.

Krok 3: Vyhledávání témat

Po vytvoření počátečních kódů je začněte seskupovat do potenciálních témat, která odrážejí vzorce a vztahy v datech. Je nezbytné uspořádat kódy do skupin, které dávají smysl, i když některé kódy nezapadají přesně do žádné kategorie.

Krok 4: Přezkoumání a upřesnění témat

Po identifikaci potenciálních témat je zkontrolujte a zjistěte, zda přesně vystihují obsah dat. Témata by měla být upřesněna a vyjasněna, aby se zajistilo, že odrážejí podstatu údajů. Klíčové je také zajistit, aby témata odpovídala výzkumné otázce.

Krok 5: Definování a pojmenování témat

Po přezkoumání a upřesnění témat je definujte a pojmenujte. Témata by měla být pojmenována pomocí popisného a výstižného označení, které přesně odráží obsah dat. Je nezbytné definovat každé téma a nastínit údaje, které ho podporují.

Krok 6: Analýza a podávání zpráv

Nakonec proveďte analýzu dat pomocí syntézy témat, abyste získali ucelený popis dat. To zahrnuje interpretaci zjištění, vyvození závěrů a doporučení na základě výzkumné otázky. Důležité je podat zjištění jasně, stručně a uspořádaně a použít relevantní příklady z dat k ilustraci každého tématu.

Různé přístupy k tematické analýze

Existují různé přístupy k tematické analýze, ale dva hlavní jsou induktivní tematická analýza a deduktivní tematická analýza. Mezi další přístupy patří mimo jiné kritická tematická analýza, latentní tematická analýza a sémantická analýza. Induktivní a deduktivní tematický přístup se však ve výzkumu používají nejčastěji.

Induktivní tematická analýza

Při tomto přístupu se témata vynořují ze samotných dat, bez jakýchkoli předem připravených myšlenek nebo teorií. Výzkumník data kóduje a identifikuje vzorce a vztahy, které pak seskupuje do témat. Tento přístup je užitečný, pokud neexistuje jasný teoretický rámec nebo pokud je cílem získat nové poznatky. Zvláště užitečný je v případě, že téma nebylo dosud rozsáhle studováno a výzkumník chce získat široké porozumění datům bez vnucování předem daných kategorií nebo témat.

Deduktivní tematická analýza

Tento přístup začíná s již existující teorií nebo rámcem, kterým se analýza řídí. Výzkumník začíná identifikací konceptů a témat, které jsou relevantní pro výzkumnou otázku, a poté hledá jejich důkazy v datech. Tento přístup je užitečný v případě, že existuje teorie, kterou je třeba ověřit, nebo když je cílem potvrdit či vyvrátit hypotézy. Deduktivní přístup je nejvhodnější pro výzkum, kdy má výzkumník konkrétní výzkumnou otázku nebo hypotézu, kterou chce ověřit pomocí existující teorie nebo předchozích výzkumných zjištění.

Sémantická tematická analýza

Při sémantické tematické analýze se zaměřujeme na doslovný význam slov a slovních spojení použitých v datech. Témata jsou identifikována na základě analýzy explicitního obsahu dat.

Latentní tematická analýza

Tento přístup přesahuje povrchovou úroveň dat a odhaluje základní významy a předpoklady. Výzkumník identifikuje v datech implicitní nebo skryté významy, které pak seskupí do témat.

Kritická tematická analýza

Tento přístup klade důraz na mocenskou dynamiku ve společnosti a její vliv na data. Výzkumník analyzuje data, aby identifikoval témata související se sociální spravedlností, mocí a útlakem.

Reflexivní tematická analýza

Při tomto přístupu si je výzkumník vědom svých vlastních předsudků a předpokladů a aktivně přemýšlí o tom, jak mohou ovlivňovat analýzu. Výzkumník může používat deník nebo jiný způsob zaznamenávání svých myšlenek a pocitů během procesu analýzy.

Tyto přístupy se vzájemně nevylučují a lze je použít v kombinaci, aby se získalo lepší porozumění datům. Volba přístupu závisí na výzkumné otázce, datech a cílech a perspektivě výzkumníka.

Tipy pro tematickou analýzu

Zde je několik tipů pro provádění tematické analýzy v kvalitativním výzkumu:

Seznamte se s daty: Pro provedení efektivní tematické analýzy je zásadní seznámit se s daty. To znamená věnovat čas čtení a opětovnému čtení dat, abyste získali představu o obsahu a tématech, která se mohou objevit. Tento krok pomáhá výzkumníkům dobře porozumět datům, se kterými pracují, což může vést k identifikaci témat a vzorců, které by jinak mohly být přehlédnuty.

Systematicky kódujte: Systematické a důkladné kódování dat zajistí, že budou zachycena všechna témata. Zahrnuje systematické označování nebo tagování datových segmentů příslušnými kódy, které lze použít k identifikaci vznikajících témat. Tento krok pomáhá udržet analýzu uspořádanou a identifikovat vznikající témata.

Zapojte se do reflexe: Reflexivita zahrnuje reflexi vlastních předsudků a předpokladů v průběhu procesu analýzy. Tento krok je nezbytný pro minimalizaci vlivu vlastních přesvědčení a hodnot výzkumníka na proces analýzy. Výzkumníci si musí být vědomi svých předsudků a aktivně pracovat na jejich překonání.

Vytvořte jasné kódovací schéma: Pro efektivní tematickou analýzu je nezbytné vytvořit jasné a komplexní kódovací schéma, které zachytí všechna relevantní témata. Tento krok zahrnuje identifikaci všech relevantních témat a vytvoření souboru kódů pro označení segmentů dat souvisejících s každým tématem. Jasné kódovací schéma pomáhá výzkumným pracovníkům udržet konzistenci při analýze a usnadňuje identifikaci vznikajících témat.

Zachování transparentnosti: Dokumentace procesu analýzy a jasné vysvětlení způsobu identifikace a kódování témat je zásadní pro zachování transparentnosti. Umožňuje ostatním výzkumníkům sledovat proces analýzy a posoudit platnost zjištění.

Ověření výsledků: Pro zajištění důvěryhodnosti analýzy je nezbytné používat kontrolu členů nebo jiné metody k ověření zjištění a zajištění přesnosti. Kontrola členů zahrnuje sdílení analýzy s účastníky, aby se ověřilo, zda zjištění přesně reprezentují jejich zkušenosti nebo perspektivy.

Příklady tematické analýzy

Příklad 1

Výzkumná otázka: Jak mladí dospělí vnímají vliv sociálních médií na své duševní zdraví?

Sběr dat: Hloubkové rozhovory s 20 mladými dospělými (ve věku 18-25 let), kteří pravidelně používají sociální média.

Analýza dat: Rozhovory byly přepsány a analyzovány pomocí metody tematické analýzy. Z analýzy vyplynula následující témata:

Negativní sebeporovnání: Mnoho účastníků hovořilo o pocitu nedostatečnosti nebo méněcennosti, když se srovnávali s ostatními na sociálních sítích. Popsali, že pociťují tlak, aby se prezentovali určitým obrazem, a jaký to má dopad na jejich sebevědomí.

Strach z promeškání (FOMO): Účastníci hovořili o pocitu úzkosti nebo stresu, když viděli příspěvky přátel nebo známých, kteří se zapojili do aktivit, jichž se neúčastnili. Popisovali, že pociťují tlak, aby zůstali ve spojení a byli na sociálních sítích v obraze, aby o nic nepřišli.

Kyberšikana: Někteří účastníci hovořili o zkušenostech se šikanou nebo obtěžováním na sociálních sítích. Hovořili o pocitu bezmoci a izolace, když se to stalo, a o dopadu, který to mělo na jejich duševní zdraví.

Pozitivní sociální vazby: Navzdory negativním aspektům mnoho účastníků také popsalo, jak jim sociální média pomohla zůstat ve spojení s přáteli a rodinou, zejména v dobách sociálního odcizení.

Strategie pro řízení používání sociálních médií: Účastníci diskutovali o různých strategiích, jak zvládnout negativní dopad sociálních médií na jejich duševní zdraví, jako je stanovení limitů pro jejich používání, zrušení sledování účtů, které v nich vyvolávají špatné pocity, a zaměření se na pozitivní aspekty sociálních médií.

Závěr: Tato tematická analýza naznačuje, že používání sociálních médií může mít na duševní zdraví mladých dospělých jak pozitivní, tak negativní účinky. Negativní sebeporovnávání, FOMO a kyberšikana se objevily jako významná negativní témata, zatímco pozitivní sociální vazby a strategie pro zvládání používání sociálních médií se objevily jako pozitivní témata. Tato zjištění mohou být podkladem pro intervence zaměřené na podporu zdravého používání sociálních médií u mladých dospělých.

Příklad 2

Výzkumná otázka: Jaká jsou hlavní témata vnímání výzev a přínosů výuky na dálku během pandemie COVID-19 ze strany učitelů?

Sběr dat: Online průzkum mezi 100 učiteli K-12 ve Spojených státech, kteří vyučovali na dálku během pandemie COVID-19.

Analýza dat: Odpovědi z průzkumu byly analyzovány pomocí metody tematické analýzy. Vyplynula z ní následující témata:

Technologické výzvy: Mnoho učitelů uvedlo, že se potýkají s technologickými aspekty výuky na dálku, jako je nespolehlivé připojení k internetu a potíže s online platformami.

Zapojení studentů: Účastníci diskutovali o problémech spojených se zapojením studentů do dálkového studia, jako jsou potíže s monitorováním pokroku studentů a udržením jejich motivace.

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: Několik účastníků popsalo, že se při výuce na dálku snaží sladit svůj pracovní a osobní život, zejména kvůli stírání hranic mezi prací a domovem.

Výhody výuky na dálku: Navzdory problémům mnoho účastníků hovořilo také o výhodách dálkové výuky, jako je větší flexibilita a možnosti individualizované výuky.

Podpora kolegů a správců: Někteří účastníci hovořili o významu podpory ze strany kolegů a administrátorů při zvládání výzev spojených s výukou na dálku.

Závěr: Tato tematická analýza naznačuje, že výuka na dálku během pandemie COVID-19 představovala pro učitele řadu výzev, zejména v souvislosti s technologiemi, zapojením studentů a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem. Účastníci však také identifikovali výhody výuky na dálku a důležitost podpory ze strany kolegů a administrátorů. Tato zjištění mohou být podkladem pro snahy o zlepšení postupů výuky na dálku a podporu učitelů při zvládání výzev spojených s výukou na dálku.

Jedná se o hypotetické příklady vytvořené pro účely pochopení tematické analýzy. Další příklady naleznete na stránce tyto webové stránky.

Více než 75 000 přesných vědeckých údajů pro zvýšení vašeho vlivu

Mind the Graph je online platforma, která vědcům poskytuje širokou škálu nástrojů k vytváření poutavých a působivých vizualizací pro jejich výzkum. Díky rozsáhlé knihovně více než 75 000 přesných vědeckých obrázků a šablon mohou vědci snadno vytvářet vysoce kvalitní grafiku, která účinně zprostředkuje jejich výsledky širšímu publiku. Platforma nabízí řadu přizpůsobitelných šablon a diagramů pro infografiky a plakáty. Poskytuje také přístup k rozsáhlé knihovně vědecky přesných obrázků, což usnadňuje vytváření profesionálně vypadající grafiky.

Začněte tvořit s Mind the Graph