V širokém spektru výzkumné metodologie se pro výzkumníky, kteří hledají spolehlivé a solidní výsledky, vyjímá jedno slovo: triangulace. Tato mocná technika se stala stále více uznávanou a významnou v široké škále oborů a poskytuje cestu ke zlepšení validity a spolehlivosti výsledků výzkumu. Triangulace umožňuje výzkumníkům omezit zkreslení, zvýšit hloubku výzkumu a nakonec dospět k důvěryhodnějším a důkladnějším závěrům díky spojení různých zdrojů dat, metodik a perspektiv.
Cílem tohoto článku je odpovědět na otázku "co je to triangulace ve výzkumu?" objasněním tohoto konceptu, určením jeho hlavních zásad, technik a účelů.
Co je to triangulace ve výzkumu?
Triangulace výzkumu je proces zkoumání výzkumného tématu nebo jevu z několika úhlů, zdrojů dat nebo metod. Aby se zvýšila platnost, spolehlivost a důkladnost výzkumných zjištění, zahrnuje sloučení několika metodologií a zdrojů informací.
Pojem triangulace pochází z geodézie, kde se používá k určení přesné polohy objektu pomocí několika referenčních bodů. Podobně se triangulace ve výzkumu zaměřuje na konvergentní a důkladné pochopení předmětu zkoumáním z různých perspektiv.
Výzkumníci se snaží omezit nedostatky a zkreslení, které jsou přítomny v každé metodě nebo zdroji dat, pomocí triangulace. Mohou ji využívat ke křížovému ověřování výsledků, odhalování zákonitostí nebo nesrovnalostí a ke komplexnějšímu uchopení tématu výzkumu.
Typy triangulace ve výzkumu
Celkovou sílu a důvěryhodnost výzkumných zjištění zvyšuje mnoho různých typů triangulace, z nichž každý má své specifické výhody. Zde jsou uvedeny některé typické triangulační techniky používané ve výzkumu:
Triangulace dat
Tento typ triangulace využívá různé zdroje nebo typy dat k získání vhledu do výzkumného tématu. Aby výzkumníci podpořili a ověřili svá zjištění, shromažďují údaje pomocí různých metod, včetně rozhovorů, průzkumů, pozorování a již existujících záznamů. Spolehlivost a robustnost výsledků výzkumníků lze zvýšit sloučením několika zdrojů dat.
Metodická triangulace
Využití různých metod nebo přístupů ke zkoumání výzkumné otázky se nazývá metodologická triangulace. Ke zkoumání téhož jevu z více úhlů pohledu používají výzkumníci různé metodologie, včetně kvalitativních a kvantitativních metod, experimentálních a neexperimentálních designů, případových studií a průzkumů. Výzkumníci mohou pomocí doplňujících se metodik zachytit různé aspekty výzkumného tématu a získat o něm důkladnější představu.
Triangulace vyšetřovatelů
Výzkumný projekt zahrnující více výzkumníků nebo řešitelů je znám jako triangulace řešitelů. Různé perspektivy, zkušenosti a předsudky, které každý výzkumník přináší, mohou podpořit a potvrdit zjištění ostatních. Výzkumný proces se stává přísnějším, když se na něm podílí více výzkumníků, protože mohou vzájemně testovat své předpoklady a interpretace, což v konečném důsledku přináší spolehlivější výsledky.
Teoretická triangulace
Pro interpretaci výsledků výzkumu vyžaduje triangulace teorií použití několika teoretických rámců nebo perspektiv. Výzkumníci mohou k posouzení svých dat použít řadu teorií a porovnat svá zjištění vycházející z různých perspektiv. Tato metoda napomáhá objevit více aspektů nebo vysvětlení zkoumaného jevu, čímž obohacuje a prohlubuje analýzu.
Časová triangulace
Studium problému nebo jevu v určitém časovém období se nazývá časová triangulace. Aby bylo možné identifikovat změny, trendy nebo vzorce v čase, zkoumají výzkumníci dané téma ve více časových bodech. Porovnáním údajů získaných v několika časových bodech mohou výzkumníci rozpoznat časové výkyvy, pochopit vývoj jevů nebo určit dlouhodobé dopady.
Lokalizace Triangulace
Studium jevu nebo předmětu výzkumu ve více prostředích nebo geografických lokalitách se nazývá triangulace místa. Výzkumníci mohou vzít v úvahu kulturní, sociální nebo environmentální proměnné, které by mohly mít vliv na výskyt, tím, že provedou výzkum v širokém spektru prostředí. Tato metoda usnadňuje nalezení obecných nebo kontextově specifických prvků, které ovlivňují studované téma.
Cíle a výhody triangulace ve výzkumu
Triangulace ve výzkumu slouží několika důležitým účelům, které přispívají k celkové kvalitě a důvěryhodnosti výsledků výzkumu. Zde jsou tři klíčové účely triangulace:
Zvyšování platnosti
Triangulace přispívá k validitě výzkumu tím, že snižuje možnost zkreslení a zvyšuje spolehlivost zjištění. Výzkumníci si mohou svá zjištění potvrdit a ujistit se, že závěry jsou konzistentní, pokud použijí různé metody, zdroje dat nebo perspektivy.
Získání úplného obrazu
Výzkum často zahrnuje komplikované jevy, které nelze plně pochopit jediným přístupem nebo souborem dat. Kombinací různých přístupů umožňuje triangulace výzkumníkům důkladnější pochopení tématu výzkumu. Výzkumníci mohou integrací různých přístupů, zdrojů dat nebo teorií objevit mnoho aspektů, pohledů nebo rozměrů zkoumaného jevu. Tento všestranný přístup pomáhá výzkumníkům předložit důkladnější a diferencovanější obraz výzkumného tématu.
Křížová kontrola důkazů
Výzkumníci mohou svá data křížově kontrolovat a ověřovat svá zjištění pomocí více přístupů prostřednictvím triangulace. Výzkumníci mohou objevit vzorce, konzistenci nebo nesrovnalosti v datech pomocí různých přístupů nebo zdrojů dat. Pokud jsou výsledky z více metod nebo zdrojů srovnatelné, je více důvodů věřit, že zjištění jsou přesná a spolehlivá. Pokud naopak existují rozdíly, mohou výzkumníci zkoumat jejich příčiny a zlepšit své interpretace. Tímto opakovaným procesem křížové kontroly důkazů se posiluje spolehlivost výzkumných zjištění.
Nevýhody triangulace ve výzkumu
I když má triangulace výzkumu mnoho výhod, je nezbytné myslet i na možné nevýhody. Mezi několik nevýhod používání triangulace patří následující:
Zvýšená složitost
Triangulace často zahrnuje integraci mnoha metodik, zdrojů dat nebo perspektiv, což může výzkumný proces zkomplikovat. Aby byla zajištěna provázanost a kompatibilita různých metod, musí výzkumníci jejich integraci pečlivě plánovat a řídit. Správná aplikace triangulace může vyžadovat další zdroje a znalosti. Sběr, zpracování a interpretace dat mohou být vzhledem ke složitosti triangulace obtížné, což vyžaduje, aby se výzkumníci pečlivě orientovali a zvládali související složitosti.
Intenzita zdrojů
Triangulace může vyžadovat velké množství finančních prostředků, času a práce. Ve srovnání se studií prováděnou jednou metodou může provedení více přístupů nebo sběr dat z více zdrojů vyžadovat více času a úsilí. Může to znamenat získání většího vzorku, vzdělávání výzkumníků v oblasti různých metod nebo provádění více typů sběru dat. Proveditelnost výzkumu může být ztížena potřebou většího množství zdrojů, a to jak finančních, tak lidských, zejména za okolností, kdy jsou tyto zdroje omezené.
Zvýšená subjektivita
Vnímání a analýzy dat výzkumníky mohou být stále ovlivněny jejich vlastními předsudky a perspektivami, a to i v případě kombinace více technik, zdrojů dat nebo perspektiv. Zjištění z mnoha zdrojů může být nutné integrovat a syntetizovat, což může zahrnovat subjektivní rozhodnutí a možná vnášet do výzkumu zkreslení. Aby bylo dosaženo nestrannosti a otevřenosti v celém procesu triangulace, musí si být výzkumníci vědomi svých vlastních předsudků.
Nekonzistence
Triangulace může občas přinést rozporuplná zjištění. Výzkumníci se mohou setkat s nesrovnalostmi nebo rozpory mezi jednotlivými zdroji dat. Rozporuplné výsledky může být obtížné zvládnout a sladit, což si vyžádá další šetření nebo metodické zlepšení. Příčiny nesrovnalostí je třeba pečlivě zvážit a důsledky důsledně vyhodnotit.
Časově náročné
Vzhledem k tomu, že je třeba shromáždit, analyzovat a integrovat údaje z více zdrojů nebo metodik, může triangulace prodloužit proces výzkumu. Triangulace může vyžadovat rozsáhlé množství času a práce, což může prodloužit časový rámec projektu nebo způsobit, že výzkum bude dokončen později. Výzkumníci musí pečlivě prozkoumat, zda případné výhody triangulace převáží nad souvisejícími náklady, a to s ohledem na zvýšené časové nároky a potřebné úsilí.
Kdy použít triangulaci?
Nyní, když byla zodpovězena klíčová otázka: "Co je to triangulace ve výzkumu?", je na čase zvážit, kdy triangulaci použít.
Triangulace je cenný výzkumný přístup, který lze použít v různých situacích. Je přínosná zejména v následujících situacích:
- Potvrzující zjištění: Využitím různých metod, zdrojů dat nebo perspektiv pomáhá triangulace ověřit a posílit spolehlivost výsledků výzkumu.
- Zkoumání složitých jevů: Triangulace umožňuje zkoumat složité jevy, které nelze plně pochopit jediným přístupem nebo zdrojem dat.
- Zmírnění předsudků: Triangulace snižuje zkreslení tím, že kombinuje mnoho metod, snižuje vliv individuálních předsudků a zvyšuje objektivitu.
- Řešení výzkumných omezení: Triangulace překonává omezení jedné metody nebo zdroje dat, čímž zvyšuje komplexnost a kvalitu studie.
- Zvyšování platnosti a spolehlivosti: Tím, že triangulace nabízí konvergentní důkazy z různých přístupů, zvyšuje důvěryhodnost a důvěryhodnost výsledků výzkumu.
- Vyšetřování kontroverzních nebo citlivých témat: Při zkoumání kontroverzních nebo citlivých témat nabízí triangulace vyváženější a vyváženější pohled.
Při rozhodování, zda použít triangulaci, by měl výzkumník pečlivě posoudit kontext výzkumu, jeho cíle, dostupné zdroje a povahu výzkumného tématu.
Příklady triangulace
Níže uvádíme několik příkladů, jak lze triangulaci ve výzkumu využít:
- Příklad triangulace dat: Výzkumný pracovník, který zkoumá, jak nový vzdělávací program ovlivňuje výsledky žáků, může shromažďovat údaje pomocí široké škály metod, včetně průzkumů mezi žáky, rozhovorů s učiteli a analýzy studijních záznamů. Kombinací těchto četných zdrojů dat může výzkumník získat důkladnější poznatky o účincích programu a ověřit výsledky pomocí různých souborů dat.
- Příklad metodologické triangulace: Výzkumník může ve studii zaměřené na souvislost mezi cvičením a duševním zdravím použít jak kvantitativní, tak kvalitativní metodologii. Hloubkové rozhovory s vybranou skupinou účastníků mohou být použity v kombinaci s průzkumy ke shromáždění kvantitativních informací o úrovni fyzické aktivity a hodnocení duševního zdraví. Integrací těchto dvou přístupů může výzkumník získat širší porozumění tématu a doplnit trendy v datech o osobní zkušenosti a perspektivy.
- Příklad triangulace vyšetřovatele: Výzkumníci zapojení do projektu, který zkoumá vliv změny klimatu na biologickou rozmanitost, mohou mít mimo jiné zkušenosti z ekologie, klimatologie a sociálních věd. Každý výzkumný pracovník přispívá svými speciálními znalostmi a pohledy a spolupracuje na sběru a zkoumání dat z různých úhlů pohledu. Kombinací svých znalostí a zkušeností mohou vzájemně ověřovat svá zjištění, což vede k důkladnému pochopení složité souhry mezi změnou klimatu a biologickou rozmanitostí.
Metody sběru dat pro triangulaci
Zde jsou uvedeny některé běžné metody sběru dat používané pro triangulaci:
- Průzkumy: Pomocí dotazníků nebo strukturovaných rozhovorů shromažďují průzkumy údaje od velkého vzorku osob konzistentním způsobem. Průzkumy mohou nabídnout kvantitativní informace, které lze statisticky vyhodnotit a spojit s různými zdroji kvalitativních informací.
- Rozhovory: Během rozhovorů probíhají s účastníky otevřené diskuse s cílem shromáždit komplexní kvalitativní údaje. Prostřednictvím rozhovorů lze získat pronikavé názory a nuancované informace, které nelze získat jinými způsoby.
- Postřehy: Přímé pozorování a dokumentace chování, interakcí nebo událostí, které se odehrávají v jejich přirozeném prostředí, se nazývají pozorování. Pomocí této metody lze shromáždit údaje v reálném čase a v konkrétním kontextu, které umožní důkladné uchopení tématu výzkumu.
- Analýza dokumentů: Analýza dokumentů je proces získávání relevantních informací z existujících dokumentů, jako jsou zprávy, články nebo archivní záznamy. Jako doplněk primárních zdrojů dat může tato metoda nabídnout historický kontext, doplňující údaje nebo další perspektivy.
Metody analýzy dat pro triangulaci
Zde je uvedeno několik často používaných triangulačních technik pro analýzu dat:
- Srovnávací analýza: Srovnávací analýza zahrnuje porovnávání a konfrontaci několika zdrojů dat nebo metod analýzy s cílem identifikovat trendy, vzorce nebo rozpory.
- Integrace zjištění: Integrace je proces sestavování dat z více zdrojů nebo metodik do jednoho souboru dat, který lze následně analyzovat.
- Křížové ověřování: Křížová validace zahrnuje porovnávání výsledků získaných z různých metod sběru dat nebo zdrojů, aby bylo možné posoudit konzistenci a spolehlivost zjištění.
7 kroků, jak provést triangulaci
Při provádění triangulace ve výzkumu postupujte podle následujících kroků:
- Definujte cíle výzkumu: Jasně definujte cíle a otázky výzkumu, abyste určili účel a rozsah triangulačního přístupu.
- Zvolte metody sběru dat: Zvolte vhodné metody sběru dat, které jsou v souladu s cíli výzkumu a umožňují doplňkový sběr dat. Zvažte silné stránky a omezení jednotlivých metod.
- Shromažďování dat: Proveďte vybrané metody sběru dat, abyste získali relevantní údaje z více zdrojů nebo perspektiv. Zajistěte, aby postupy sběru dat byly konzistentní, spolehlivé a etické.
- Organizace a analýza dat: Uspořádat a analyzovat shromážděné údaje pomocí vhodných metod a technik. Použijte srovnávací analýzu, integraci zjištění a křížovou validaci k identifikaci vzorců a zajištění spolehlivosti.
- Interpretovat zjištění: Porovnejte a porovnejte výsledky z různých zdrojů dat nebo metod a interpretujte zjištění. Hledejte konvergence nebo divergence, abyste mohli vyvodit smysluplné závěry.
- Zamyslete se nad omezeními: Uvědomte si a řešte omezení nebo problémy spojené s triangulací, jako je zaujatost nebo omezené zdroje. Zamyslete se nad jejich možným dopadem na výsledky výzkumu.
- Informujte o výsledcích: Jasně sdělte triangulovaná zjištění a zdůrazněte silné stránky, omezení a důsledky výzkumu. Prezentujte výsledky srozumitelně a transparentně s uvedením zdrojů dat a použitých analytických postupů.
Nárůst počtu citací článků s infografikou
Články s infografikou obvykle získávají více pozornosti a citací než články bez infografiky. S pomocí Mind the Graph, mohou výzkumní pracovníci vytvářet esteticky přitažlivé a vzdělávací infografiky, které jasně popisují jejich výzkum a zároveň jsou přístupnější širšímu publiku. Tato lepší přístupnost může pomoci šířit a ovlivňovat vědecké poznatky, což může vést k tomu, že se o výzkumu dozví a bude jej citovat více osob.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru
Exkluzivní vysoce kvalitní obsah o efektivním vizuálním
komunikace ve vědě.