Výzkum je nezbytnou součástí každého akademického nebo profesního snažení. Ať už jste vědec, učenec nebo podnikatel, výzkum je nezbytný k získání nových poznatků, vhledů a řešení.

Ne všechny výzkumy jsou však stejné. V závislosti na účelu, rozsahu a typu dat lze výzkumy rozdělit do různých typů. V tomto článku se budeme zabývat různými typy výzkumu a jejich charakteristikami.

Klasifikace typů výzkumu

Jaké jsou typy výzkumu? Typy výzkumu označují různé přístupy, které mohou výzkumníci použít ke zkoumání výzkumné otázky nebo problému. Výzkum je systematické a strukturované šetření zaměřené na objevování nových poznatků nebo ověřování stávajících znalostí. Metodika použitá ve výzkumné studii je často určena typem prováděného výzkumu. Zjistěte více o Metodologie výzkumu.

Existují různé typy výzkumu a každý typ výzkumu se provádí za určitým účelem, v určitém rozsahu a pro určitý typ údajů.

Klasifikace podle účelu

Teoretický výzkum

Teoretický výzkum se provádí za účelem vytvoření nových teorií, konceptů a rámců, které lze aplikovat v různých oblastech. Cílem teoretického výzkumu je rozšířit naše znalosti a porozumění určitému předmětu. Zahrnuje testování stávajících teorií a hypotéz, vytváření nových a konstrukci modelů, které vysvětlují pozorované jevy.

Teoretický výzkum se obvykle provádí v přírodních, společenských a humanitních vědách. V přírodních vědách zahrnuje vývoj nových teorií a modelů, které vysvětlují přírodní jevy. Ve společenských vědách se zaměřuje na vývoj nových teorií a rámců pro vysvětlení lidského chování, sociálních procesů a kulturních událostí. V humanitních vědách se zaměřuje na vývoj nových teorií a rámců pro vysvětlení kulturních a uměleckých projevů.

Aplikovaný výzkum

Účelem aplikovaného výzkumu je řešit praktické problémy a zlepšit naše porozumění reálnému světu. Na rozdíl od čistého výzkumu, který se snaží rozšířit naše znalosti bez konkrétního využití, se aplikovaný výzkum zaměřuje na získání praktických výsledků, které lze využít v různých oblastech, jako je průmysl, medicína a veřejná politika.

Hlavním cílem aplikovaného výzkumu je zlepšit naši schopnost předpovídat, řídit a manipulovat s jevy reálného světa a vytvářet tak hmatatelné přínosy pro společnost. Ať už se jedná o vývoj nových technologií, zdokonalování stávajících výrobků nebo vytváření nových politik, aplikovaný výzkum hraje zásadní roli při rozšiřování našich znalostí a zlepšování naší schopnosti řešit praktické problémy.

Zde je podrobnější vysvětlení tří typů aplikovaného výzkumu:

Výzkum hodnocení: Slouží k hodnocení účinnosti programů, politik nebo intervencí. Zahrnuje shromažďování a analýzu dat, která určují, zda program nebo politika dosahují svých cílů a úkolů. Výsledky evaluačního výzkumu lze využít ke zlepšení programu nebo politiky, k rozhodování o jejich pokračování nebo k odůvodnění jejich financování. Některé příklady zahrnují hodnocení dopadu nové politiky v oblasti zdravotní péče, hodnocení účinnosti školního programu nebo měření výsledků sociální intervence.

Výzkum a vývoj: Výzkum a vývoj (VaV) je druh aplikovaného výzkumu, který zahrnuje vytváření nových produktů, postupů nebo technologií. Výzkum a vývoj obvykle provádějí podniky nebo organizace, které chtějí zlepšit své výrobky nebo služby nebo vyvinout nové. Výzkum a vývoj zahrnuje systematický proces experimentování, testování a zdokonalování s cílem vytvořit něco inovativního a užitečného. Příkladem výzkumu a vývoje je vývoj nové léčby, návrh nového technologického produktu nebo zdokonalení stávajícího výrobního procesu.

Akční výzkum: Jedná se o kooperativní přístup k řešení problémů, který zahrnuje spolupráci se zúčastněnými stranami při identifikaci a řešení problémů v reálném čase. Používá se k řešení praktických problémů a výzev, kterým čelí podniky, organizace nebo komunity. Akční výzkum obvykle zahrnuje cyklický proces identifikace problému, sběru dat, analýzy a realizace řešení. Často se používá v oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby. Některé příklady zahrnují spolupráci s komunitou na vývoji nového programu pro snížení chudoby nebo spolupráci se školou s cílem zlepšit výsledky studentů.

Klasifikace podle hloubky působnosti

Průzkumný výzkum

Explorativní výzkum je předběžný přístup k výzkumu, jehož cílem je získat informace a poznatky o tématu nebo problému. Tento typ výzkumu se často používá v případech, kdy má výzkumník o tématu jen malé nebo žádné předběžné znalosti a potřebuje mu lépe porozumět. Metody explorativního výzkumu mohou zahrnovat přehled literatury, rozhovory, průzkumy a pozorování. Údaje shromážděné v rámci explorativního výzkumu jsou často kvalitativní a mohou být použity k vytvoření nových myšlenek nebo hypotéz pro další výzkum.

Popisný výzkum

Deskriptivní výzkum je typ výzkumu, který se používá k popisu a analýze určitého jevu nebo skupiny jevů. Tento typ výzkumu se snaží odpovědět na otázky kdo, co, kde, kdy a jak. Metody popisného výzkumu mohou zahrnovat průzkumy, pozorování, případové studie a analýzu sekundárních dat. Údaje shromážděné v rámci deskriptivního výzkumu jsou často kvantitativní a slouží k poskytnutí podrobného a přesného obrazu daného jevu. 

Deskriptivní výzkum se běžně používá v mnoha oborech, včetně sociálních věd, vzdělávání a marketingu, a je obzvláště užitečný pro pochopení trendů a vzorců v datech.

Vysvětlující výzkum

Explanační výzkum je typ výzkumu, který se používá k vysvětlení a testování příčinných vztahů mezi proměnnými. Tento typ výzkumu se snaží odpovědět na otázky, proč a jak k určitému jevu dochází. Mezi metody explanačního výzkumu mohou patřit experimenty, průzkumy a pozorovací studie. Údaje shromážděné ve vysvětlujícím výzkumu jsou často kvantitativní a slouží k identifikaci příčinných vztahů mezi proměnnými. 

Běžně se používá v mnoha oborech, včetně společenských věd, medicíny a techniky, a je užitečná zejména při testování hypotéz a teorií. Tento typ výzkumu je nezbytný pro lepší pochopení složitých jevů a zlepšení naší schopnosti je předvídat a řídit.

Korelační výzkum

Korelační výzkum je typ výzkumu, který zkoumá vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. Tento typ výzkumu se snaží odpovědět na otázky, jak silně a v jakém směru spolu dvě proměnné souvisejí. Metody korelačního výzkumu mohou zahrnovat průzkumy, pozorování a analýzu sekundárních dat. Shromážděná data jsou často kvantitativní a slouží k identifikaci vzorců a asociací mezi proměnnými. 

Korelační výzkum se běžně používá v mnoha oborech, včetně psychologie, ekonomie a vzdělávání, a je užitečný zejména při identifikaci potenciálních prediktorů chování nebo výsledků. Je však důležité si uvědomit, že korelace nerovná se příčinná souvislost, což znamená, že to, že spolu dvě proměnné souvisejí, nemusí nutně znamenat, že jedna způsobuje druhou.

Klasifikace podle typu dat

Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum je typ výzkumu, který se snaží porozumět a interpretovat lidské chování, zkušenosti a sociální jevy. Tento typ výzkumu se často používá v případech, kdy výzkumná otázka vyžaduje hloubkové pochopení kontextu, významu a složitosti jevu. Mezi metody kvalitativního výzkumu mohou patřit rozhovory, ohniskové skupiny, etnografie a případové studie. Shromážděné údaje často nejsou číselné a slouží k identifikaci témat, vzorců a významů v datech. 

Kvalitativní výzkum se běžně používá v mnoha oborech, včetně sociologie, antropologie a psychologie, a je obzvláště užitečný při zkoumání nových témat, vytváření hypotéz a hlubokém pochopení jevu z pohledu zúčastněných osob.

Kvantitativní výzkum

Kvantitativní výzkum je typ výzkumu, který se snaží měřit a analyzovat číselné údaje za účelem testování hypotéz, identifikace vzorců a vytváření předpovědí. Tento typ výzkumu se často používá, pokud výzkumná otázka vyžaduje přesné měření jevu a statistickou analýzu. Mezi metody kvantitativního výzkumu mohou patřit experimenty, průzkumy a analýza sekundárních dat. Shromážděné údaje jsou často číselné a analyzují se pomocí statistických metod, aby se zjistily vztahy mezi proměnnými. 

Kvantitativní výzkum se běžně používá v oborech, jako je psychologie, ekonomie a veřejné zdravotnictví, a je užitečný zejména při testování hypotéz a vytváření zobecnění o populaci na základě vzorku. Tento typ výzkumu je nezbytný pro poskytování doporučení založených na důkazech a pro přijímání politických rozhodnutí.

Smíšené metody

Výzkum smíšenými metodami kombinuje kvalitativní i kvantitativní metody sběru dat s cílem získat komplexnější porozumění určitému jevu. Tento typ výzkumu se často provádí v případech, kdy jediná metoda nemůže poskytnout úplné pochopení jevu.

Manipulace s proměnnými

Experimentální výzkum

Experimentální výzkum je metoda používaná ke zjištění příčinných vztahů mezi proměnnými. Výzkumníci manipulují s nezávislou proměnnou a sledují její vliv na závislou proměnnou, přičemž kontrolují cizí proměnné. Využívá se přitom randomizovaných kontrolovaných pokusů a shromážděná data jsou často kvantitativní, přičemž statistická analýza slouží k testování hypotéz.

Experimentální výzkum je mocným nástrojem pro zkoumání příčinných vztahů, má však svá omezení, jako je obtížné zobecnění výsledků na reálné prostředí a etické aspekty manipulace s proměnnými. Jeho výsledky mohou sloužit jako podklad pro politiku a praxi v různých oblastech, například v přírodních, společenských a lékařských vědách.

Neexperimentální výzkum

Neexperimentální výzkum je výzkumná metoda používaná k pozorování a měření proměnných bez manipulace s nimi. Neexperimentální výzkum se často používá ve studiích, kde není možné nebo etické manipulovat s proměnnými, například ve studiích týkajících se lidského chování nebo zdravotních stavů. 

Mezi neexperimentální výzkumné metody patří observační studie, průzkumy a případové studie. Shromážděná data jsou často kvalitativní nebo kvantitativní a k interpretaci výsledků může být použita statistická analýza. Neexperimentální výzkum sice nemůže stanovit kauzální vztahy mezi proměnnými, může však poskytnout cenné informace o povaze proměnných a identifikovat potenciální oblasti pro další výzkum.

Kvaziexperimentální výzkum

Kvaziexperimentální výzkum je typ výzkumné metody, která kombinuje prvky experimentálního a neexperimentálního výzkumu. V kvaziexperimentálním výzkumu výzkumníci manipulují s nezávislou proměnnou, ale na rozdíl od experimentálního výzkumu nepoužívají náhodné přiřazení účastníků do různých experimentálních podmínek. 

Kvaziexperimentální výzkum se často používá ve studiích, kde není možné nebo praktické použít náhodné přiřazení, například ve studiích zahrnujících již existující skupiny nebo přírodní události. Mezi kvaziexperimentální výzkumné metody patří přerušované časové řady, neekvivalentní kontrolní skupiny a regresní diskontinuitní modely. 

Shromážděné údaje jsou často kvantitativní a k interpretaci výsledků se používá statistická analýza. Tento výzkum nemůže stanovit kauzalitu tak účinně jako experimentální výzkum, ale může poskytnout cenné informace o vztahu mezi proměnnými a pomoci při tvorbě politiky a praxe v různých oblastech.

Typ rušení

Deduktivní výzkum

Deduktivní výzkum je výzkumná metoda, která vychází z teorie nebo hypotézy a ověřuje ji pomocí empirických dat. Při deduktivním výzkumu začínají výzkumníci vytvořením jasné a konkrétní hypotézy založené na existující teorii nebo souboru znalostí. Shromažďují údaje a pomocí statistické analýzy ověřují hypotézu a vyvozují závěry o teorii. 

Deduktivní výzkum se často používá v přírodních, společenských a lékařských vědách k testování hypotéz a zjišťování příčinných vztahů mezi proměnnými. Shromážděná data jsou často kvantitativní a k interpretaci výsledků se používá statistická analýza. Ačkoli deduktivní výzkum může poskytnout pádné důkazy na podporu nebo vyvrácení teorie, má svá omezení, jako je možnost přehlédnutí důležitých proměnných a obtížnost zobecnění zjištění mimo zkoumanou populaci. Navzdory těmto omezením je deduktivní výzkum důležitou výzkumnou metodou, která může poskytnout informace pro politiku a praxi v různých oblastech.

Hypoteticko-deduktivní šetření

Hypoteticko-deduktivní výzkum je výzkumná metoda, která kombinuje deduktivní uvažování s hypotetickým uvažováním. Při tomto typu výzkumu začínají výzkumníci s hypotetickým vysvětlením jevu nebo pozorování a poté používají deduktivní uvažování k testování hypotézy tím, že vytvářejí předpovědi o tom, co by se mělo stát, pokud je hypotéza správná. Předpovědi jsou poté testovány pomocí empirických dat, a pokud data předpovědi potvrdí, je hypotéza považována za potvrzenou. Pokud údaje předpovědi nepotvrdí, hypotéza se reviduje nebo zamítne. 

Tento výzkum se běžně používá v přírodních, společenských a lékařských vědách k testování hypotéz a zjišťování příčinných vztahů mezi proměnnými. Shromážděné údaje jsou často kvantitativní a k interpretaci výsledků se používá statistická analýza. Hypoteticko-deduktivní výzkum může poskytnout pádné důkazy na podporu nebo vyvrácení hypotézy, má však svá omezení, jako je možnost přehlédnutí důležitých proměnných a obtížnost zobecnění zjištění mimo zkoumanou populaci. 

Zdroj informací

Primární výzkum 

Primární výzkum je výzkumná metoda, která zahrnuje sběr původních údajů přímo ze zdrojů. Tento typ výzkumu zahrnuje provádění průzkumů, rozhovorů, experimentů a pozorování s cílem získat nové informace, které nebyly dříve shromážděny nebo analyzovány. Primární výzkum může být kvalitativní nebo kvantitativní povahy v závislosti na výzkumné otázce a metodice. Tyto metody zahrnují sběr nečíselných údajů, jako jsou osobní zkušenosti, postoje a chování. A často se používají ve společenských a humanitních vědách. 

Kvantitativní výzkumné metody zahrnují sběr číselných údajů a použití statistické analýzy k vyvození závěrů o populaci a běžně se používají v přírodních, společenských a lékařských vědách. Primární výzkum je často časově a finančně náročný, ale může poskytnout přesnější a podrobnější informace než sekundární výzkum, který zahrnuje analýzu existujících údajů. Primární výzkum je důležitým výzkumem a může pomoci zodpovědět otázky, které nelze zodpovědět pouze sekundárním výzkumem.

Sekundární výzkum

Sekundární výzkum je výzkumná metoda, která zahrnuje analýzu existujících údajů a informací, které již byly shromážděny jinými subjekty. Tento typ výzkumu zahrnuje přezkoumání publikovaných zdrojů, jako jsou knihy, akademické časopisy, zprávy a databáze, za účelem shromáždění informací o určitém tématu nebo výzkumné otázce. Sekundární výzkum může být kvalitativní nebo kvantitativní povahy v závislosti na zdrojích dat a výzkumné otázce. 

Tento výzkum zahrnuje analýzu nečíselných dat, jako jsou případové studie, přehledy literatury a rozhovory, a často se používá v sociálních a humanitních vědách. A zahrnuje analýzu číselných údajů, jako jsou statistiky a průzkumy, a je běžně používán v přírodních, společenských a lékařských vědách. Sekundární výzkum je často méně časově náročný a méně nákladný než primární výzkum, ale může mít svá omezení, jako jsou zastaralé nebo neúplné údaje, neobjektivní zdroje a omezená dostupnost údajů.

Závěrem, jaké typy výzkumu výzkumníci potřebují? Pochopení různých typů výzkumu může výzkumníkům pomoci zvolit vhodnou metodiku a přístup pro jejich studii. 

Prohlédněte si více než 75 000 vědecky přesných ilustrací z více než 80 populárních oborů.

Na stránkách Mind the Graph je online nástroj, který vědcům a výzkumníkům poskytuje přístup k rozsáhlé knihovně vědecky přesných ilustrací, které lze použít k obohacení jejich prezentací, publikací a komunikačních materiálů. Platforma nabízí více než 75 000 ilustrací z více než 80 oborů a je tak komplexním zdrojem informací pro vědce, kteří chtějí vytvářet poutavé a informativní vizuální materiály.

logo-odběr

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Exkluzivní vysoce kvalitní obsah o efektivním vizuálním
komunikace ve vědě.

- Exkluzivní průvodce
- Tipy pro návrh
- Vědecké novinky a trendy
- Výukové programy a šablony