Sociální média v jednadvacátém století změnila způsob, jakým lidé komunikují a vyměňují si informace. Staly se silným nástrojem pro propojení lidí z celého světa a mají také zásadní vliv na to, jak se provádí vědecký výzkum, jak se vyměňuje a jak se o něm informuje veřejnost.
Tento článek se zabývá významem vědy a sociálních médií, jakož i příležitostmi a výzvami, které jejich používání představuje ve vědeckém výzkumu a komunikaci.
Jak spolu souvisí věda a sociální média?
Význam sociálních médií v oblasti vědy vzrostl a přináší výzkumným pracovníkům a vědecké komunitě řadu výhod.
Jedním z hlavních přínosů sociálních médií je, že umožňují akademickým pracovníkům vzájemně komunikovat, rozvíjet profesní sítě a sdílet své poznatky. Vědci mohou využívat sociální média ke sdělování výsledků svého výzkumu, což napomáhá ke zvýšení publicity a účinku vědeckého výzkumu tím, že se dostane k širšímu publiku mimo komunitu.
Sociální média mohou také usnadnit výměnu dat a zdrojů, což může vést k efektivnějšímu výzkumu založenému na spolupráci, a tím k urychlení vědeckých objevů a omezení duplicitního úsilí.
Kromě toho lze sociální média využít k zapojení akademických pracovníků z jiných oborů, kteří by jinak neměli příležitost spolupracovat. To může vést k novým výzkumným nápadům a tématům i k multidisciplinárním přístupům k vědeckým výzvám.
A konečně, sociální média mohou sloužit k zapojení veřejnosti do vědy a k rozvoji vědeckého porozumění, čímž se zvýší důvěra veřejnosti a podpora vědeckého výzkumu.
Význam využívání sociálních médií pro komunikaci vědeckých objevů
Sociální média mají schopnost zvýšit účinek výzkumu a podpořit srozumitelnost vědy díky interakci s větším publikem, získání zpětné vazby v reálném čase a zlepšení povědomí veřejnosti o vědě. Existuje několik případů, kdy sociální média významně posunula vědu a prokázala tak svůj význam:
- Epidemie eboly v západní Africe: Během epidemie eboly v západní Africe v roce 2014 byly sociální sítě využívány ke sledování přenosu nemoci a k šíření informací o prevenci a léčbě. Sociální média využívali vědci a odborníci v oblasti veřejného zdraví ke komunikaci mezi sebou i s veřejností a také ke koordinaci reakce na epidemii.
- Monitorování zemětřesení: Sociální média se používají ke sledování zemětřesení a dalších přírodních katastrof. Například během zemětřesení a tsunami v Japonsku v roce 2011 byl Twitter využit ke sdělování informací o katastrofě a hledání pohřešovaných osob.
- CORD-19 (otevřený soubor výzkumných dat COVID-19): Datová sada CORD-19 je výsledkem spolupráce vědců, výzkumných pracovníků a technologických společností s cílem poskytnout kompletní zdroj pro vědecký výzkum COVID-19. Iniciativa začala na sociálních sítích v roce 2020, kdy vědci vydali na Twitteru výzvu k akci, v níž žádali o pomoc při sestavování sbírky vědeckého výzkumu o COVID-19.
Iniciativy v oblasti vědy a sociálních médií
Rostoucí využívání sociálních médií a dalších online platforem pro vědeckou komunikaci vedlo také k celé řadě iniciativ, jejichž cílem je lépe pochopit vliv vědy a sociálních médií.
Altmetric
Altmetric, metoda kvantifikace vlivu výstupů výzkumu na sociální média, zpravodajská média, blogy a další online platformy, byla jednou z nich. Poskytuje komplexnější zobrazení pozornosti, které se výzkumu dostává. Přečtěte si "Altmetric: dokonalý průvodce pro zviditelnění vašeho výzkumu", abyste se dozvěděli více.
Impactstory a rámec pro otevřenou vědu (OSF)
Impactstory a Otevřený vědecký rámec (OSF) také tyto dvě webové platformy, které slouží k organizaci a distribuci výsledků výzkumu. Impactstory se zaměřuje na alternativní opatření pro hodnocení dopadu výzkumu, jako jsou zmínky v sociálních médiích, stažení a citace, zatímco OSF se zaměřuje na nástroje pro organizaci a distribuci výzkumných projektů, jako jsou preprinty, data a software.
Dezinformace a falešné zprávy na sociálních sítích
Dezinformace a falešné zprávy na sociálních sítích představují závažné a stále se rozvíjející problémy. Dezinformace je záměrné šíření nesprávných nebo zavádějících informací, zatímco falešné zprávy jsou záměrné šíření nepravdivých nebo vymyšlených zpráv.
Sociální sítě byly pokárány za svůj podíl na šíření dezinformací a falešných zpráv a začaly vyvíjet řadu protiopatření.
Některé platformy například zavedly postupy pro ověřování faktů a omezily zveřejňování informací, které byly označeny za falešné nebo zavádějící. Jiné zavedly standardy, které omezují určité typy dezinformací nebo vyžadují, aby byly příspěvky obsahující sporný materiál označeny.
Řešení problému dezinformací a falešných zpráv na sociálních sítích však vyžaduje komplexní a časově náročnou strategii. Zlepšování mediální gramotnosti, podpora zodpovědného sdílení informací, podpora nezávislých organizací ověřujících fakta a odpovědnost platforem za jejich roli v šíření dezinformací a falešných zpráv jsou alternativami, jak se s těmito závažnými a znepokojivými problémy vypořádat.
Více než 70 000 přesných vědeckých údajů pro zvýšení vašeho vlivu
Použití čísel vám může pomoci zvýšit dopad vašeho výzkumu a s pomocí vhodného nástroje vám může usnadnit práci. Podívejte se Pozor na graf a seznamte se s tímto skvělým nástrojem, který vám poskytne více než 70 000 údajů, které vám pomohou udělat z vašeho výzkumu vynikající výzkum.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru
Exkluzivní vysoce kvalitní obsah o efektivním vizuálním
komunikace ve vědě.
